ŽENA OVLÁDAJÍCÍ MUŽE JE JAKO RYBA NA KOLE

Je správné přijmout roli, kterou nám nadělila příroda? Nebo je vhodnější a proti těmto zákonitostem vzdorovat a vytvořit si pro sebe svou vlastní roli?

V poslední době lze mnohdy spatřit tendence, které připisují ženám roli být dominantní. Nikoliv soběstačná, ale dominantní. Nedej Bože takovou, při níž by údajně ženské pohlaví mělo mít právo řídit život svému mužskému protějšku. Pokud si představíme svět, ve kterém by tento typ ženy zcela převládal, byla by role muže v tomto světě zcela degradována na kolo. A role ženy by připomínala rybu jedoucí na tomto kole. Nikdo neví, co dělá a hlavně proč to dělá. Ale řídí ho.

A muži by v tomto světě nebyli jen zbyteční ve vztahu k ženám, byli by úplně zbyteční na světě jako takovém. Což, vzhledem k evoluci a existenci lidského společenství, je samozřejmě nesmysl.

Nikdo netvrdí, že jedno pohlaví má řídit to druhé. Bohužel při snaze o „rovnoprávnost“ došlo k nepochopení skutečného významu obou pohlaví. A ten je ve vztahu k lidskému pokolení a na základě evoluce pro obě pohlaví odlišný.

Snaha o rovnoprávnost dala vzniknout jistému typu žen, které mají tendence řídit mužům život (nejsou zde myšleny feministky bojující za zcela správnou rovnoprávnost). Říkejme jim alfa ženy. Vyznačují se snahou o dominanci. Z ní je evidentní snaha o nadřazenost a je z celé své podstaty špatná. A to i za předpokladu, že bychom ale přijali fakt, že by ženy byly z evolučního hlediska schopny přežít bez mužů. Což nejsou. A úplně stejně to platí i pro muže. Pokud by jedno pohlaví bylo pro to druhé zcela zbytečné, neexistovalo by.

V pravěku, zatímco muži lovili, u čehož mnohdy museli být několik hodin zticha, ženy dělaly pravý opak. Ženy, zatímco plnily funkci především sběraček a někoho, kdo se staral o potomky (v jejich nejútlejším věku), měly u této činnosti mnohem více prostoru pro komunikaci a navazování kontaktů. Věděly, že samy bez skupiny (společnosti) by přežily jen stěží. Což je důvodem pro skutečnost, že ženy mají i nyní mnohem lepší sociální schopnosti než muži. Dokáží lépe komunikovat, projevovat city a koneckonců i manipulovat. Protože z evolučního hlediska skupinu včetně mužů potřebovaly (kvůli ochraně, lovu atd.). Bez kvalitních sociálních schopností by tedy ženy nepřežily.

Ve snaze o přežití a udržení co nejlepšího postavení ve skupině ženy praktikovaly emoční manipulaci a muži naopak emoční odstup. Je to hra, která se hraje po tisíce let.

Ale vraťme se k alfa ženě. Tu společnost vidí jako dominantní a nezávislou ženu. Tedy takovou, jaký by v podstatě měl být muž. Respektive Muž (s velkým „M“). Alfa muž. A právě nyní se dostáváme k rozporu. Přeci alfa muž nemůže znamenat to stejné, co alfa žena. Zatímco alfa muže by měly zdobit vlastnosti jako dominantní, rozhodný, spolehlivý a nezávislý, tedy takové, které jsou z evolučního hlediska atraktivní pro ženu, alfa ženu zdobí něco jiného. Zdobí jí to, co je naopak atraktivní pro muže.

Na levém obrázku vidíme skutečnou alfa ženu (Reneé Sommerfield). Ženu z evolučního hlediska atraktivní pro muže (ryze feminní vlastnosti). Na pravém (Sheryl Sandberg), pokud této ženě připíšeme vlastnosti připisované alfa mužům, vidíme nesprávnou verzi alfa ženy.

Mnohokrát je v poslední době z úst žen slyšet výrok ‚Dneska nejsou pořádní chlapi‘. Ale zamysleli jste se, proč tomu tak je? Jak má z malého chlapce vyrůst alfa muž, když má od jeho narození až po v podstatě dospělost vzory pouze v ženách? Nejdříve maminka doma, poté vychovatelka ve školce, poté učitelka na základní škole a střední škole… chovající se k němu způsobem, při němž si neuvědomuje, že mluví s chlapcem a nikoliv s dívkou.

„Buď hodný! Buď poslušný! Poslouchej!“ Tedy poslouchej autority a ony (potažmo skupina) už se o tebe postarají. Protože sám to nedokážeš. V podstatě se jedná o podrývání charakteristických rysů správného (alfa) muže.

V žádném vesmíru z tohoto chlapce nevyroste dominantní, rozhodný a spolehlivý muž. Vyroste z něj někdo, kdo bude závislý. Výsledkem čehož bude skutečnost, že dneska nejsou žádní chlapi.

Pokud našim chlapcům upřeme právo na „zlobení“, na schopnost vystoupení z řady, bude celá společnost lehce manipulovatelná. Neboť z evolučního hlediska toto nedokáží (a z důvodu přežití dokázat nechtěly) ani ženy. A může se stát, že tuto společnost pak bude lehce ovládat jen hrstka vyvolených, jejíž autoritářské vedení nikdo nebude jakýmkoliv způsobem ani napadat. Natožpak úspěšně. Ve vztahu k této problematice doporučuji shlédnout film Teheránská tabu.

Pokud tedy chceme, aby na světě pobíhali Muži (s velkým „M“) respektujme skutečnost, že je žena s jinými vzorci chování nutné pro přežití po celou dobu dospívání jednoduše řídit nemůže. Je evidentní, že od jistého věku by výchovu chlapců měli přebírat také muži.

Pokud nechceme degradovat význam mužů na kolo, které řídí ryba, respektujme evoluční zákonitosti a rozdílnost mužů a žen. A těžit z toho budou i ženy, které nebudou degradovány na rybu jedoucí na kole a odkázány na výroky o úbytku „pořádných“ chlapů.

Tento článek o degradování rovnosti muže a ženy. Ale o přijetí rolí ukotvených biologicky a evolučně. Přijetí role správného muže a správné ženy. A lze zakončit všeříkajícím rčením: „Když má chlap peníze, myslí si, že může mít každou (ženu). Pokud má žena peníze, je přesvědčena, že nepotřebuje chlapa.“ Oba extrémy jsou patrně z pochopitelných důvodů špatně.