PROČ SE PŘI SOCIÁLNÍCH INTERAKCÍCH PODCEŇUJEME?

Jste nervózní při navazování kontaktů s cizími lidmi? Bojíte se, že uděláte na protějšek nedobrý dojem?

Paradoxně jsou to právě tyto strachy, které zapříčiňují, že špatný dojem nakonec opravdu uděláme. Budeme tak mít totiž tendenci kontrolovat slova, která říkáme, abychom druhou stranu nějak nenaštvali či neurazili. Což bude mít za následek nepřirozené chování z naší strany.

Lidé se přitom zbytečně v sociálních konverzacích podceňují. Na základě výsledků sociálně-psychologických studií totiž vyšlo najevo, že nás lidé většinou vnímají lépe, než se nám zdá. Tento fenomén vysvětluje tzv. liking gap – tedy rozdíl mezí tím, jak nás vidí ostatní lidé, a jak se naopak hodnotíme my.

„Systematicky podceňujeme to, jak se ostatním lidem zamlouváme,“ říká psycholožka Marisa Francová.

Chtěla, aby jednotlivci odhadli, co si o nich jejich protějšek myslel. Téměř všichni dotazovaní očekávali mnohem negativnější hodnocení, než ve skutečnosti dostali, participanty s vysokým sebevědomím nevyjímaje.

Proč v takových situacích nedokážeme být realističtí? „Během fáze, kdy se poznáváme, se zpravidla necítíme sebevědomě a posléze se navíc velmi často upínáme k nejhorším momentům celé konverzace – k trapným pauzám, konverzačním přešlapům,“ vyjmenovává Erica Boothbyová.

Vyčítáme si chvíle, kdy svému protějšku oponujeme nebo mu nerozumíme, dostatečně nepotvrzujeme jeho názory. „Ve skutečnosti jsou lidé vůči takovým přešlapům velmi chápaví.“

Příčinou tohoto fenoménu jsou patrně evoluční zákonitosti. Pakliže jsme v pravěku dělali pravidelně na členy skupiny špatný dojem, mohla nás nakonec i vyhostit. Což v pravěku jistojistě dříve nebo později znamenalo smrt. Proto se snažíme dělat na členy nejen sociální skupiny, ale i celé společnosti dobrý dojem.

Dnes jsou však výše uvedené strachy zcela iracionální, neboť si člověk může najít kdykoliv jakoukoliv jinou skupinu – ať už pracovní, třídní, či i jiný kolektiv kamarádů.