×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

TŘEM ZE ČTYŘ DĚTÍ JE JEDNO, ZDA SE POČÍTÁ PŘI UTKÁNÍ SKÓRE

„Dítě neví, jak moc je důležité vyhrát, dokud mu to neřekne dospělý.“

Je obecně známo, že děti se dokáží ponořit a následně nadchnout pro jakoukoliv aktivitu, která je baví. Minimálně lépe než dospělý. Z toho plyne také skutečnost, že už jim tolik nezáleží na výsledku jako právě dospělým. V našem případě trenérům a rodičům.
Toto tvrzení podpořili ve své knize Straith talk about children and sport LeBlanc a Dicksonová (1996), když uvedli: „téměř tři ze čtyř dětí ve věku mezi 10 a 17 lety řeklo, že je nezajímá výsledek během utkání.“ Toto tvrzení lze však považovat za přitažené za vlasy, neboť se nejednalo o vědeckou studii, nicméně pravdy na něm něco bude.
A právě „dospělácké“ tendence vítězství za každou cenu se vidí jako největší problém u sportování dětí. Především pak proto, že zvyšují míru úzkosti a nervozity ve vztahu k výsledku. Správní trenéři a rodiče by naopak měli umět vyvolat v dítěti pocit učení se novým věcem i (nebo možná především) díky porážkám a chybám obecně.

Dr. Geoff Gowan o to více pak prosazuje názor, že by děti měli participovat v co nejvíce sportech bez ohledu na úspěchy, když tvrdí: „Je důležité, aby děti dělali trochu hokej, trochu baseball, trochu fotbal a trochu gymnastiku. Pomůže jim to nabýt pocit, že sport je především o participaci v činnosti jako takové.“
Toto tvrzení podporuje i potvrzuje i životní příběh Rodgera Federera, který hrál v dětství ještě badminton a basketbal a fotbal. Čistě tenisu se začal věnovat až ve 12 letech. Stejný názor má také tatínek legendárního hokejisty Wayna Gretzkyho, který se nechal slyšet slovy: „Nedovolil jsem Waynovi hrát hokej v létě. A vlastně jsem ani nemusel, neboť byl sám motivovaný do participace v jiných sportech.“

V poslední době sportovní federace a svazy na tyto názory slyší a ruší počítání skóre u nejmladších kategorií (kupříkladu v hokeji). Otázkou však zůstává, zda je to správný krok. Některé děti totiž skóre z důvodu své soutěživosti potřebují, a pokud je o skóre někdo připraví, o sportovní aktivitu mohou ztratit zájem. Navíc na samotném skóre či výsledcích není samo o sobě nic špatného. Špatné jsou hodnoty, které tomu dala společnost – zlaté medaile a další materiální ceny, all-stars, obdiv rodičů při vítězstvích a naopak mnohokrát vztek či výčitky při prohrách. Špatná je tedy hodnota, nikoliv samotné skóre. Je tedy krok federací a svazů ohledně zrušení počítání skóre správný?

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.