×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

SEBESABOTOVÁNÍ – KDE JE MU ZAČÁTEK?

Před nějakým časem byl publikován článek popisující syndrom sebesabotování. Tedy způsob chování, při němž jedinec od sebe odhání vše dobré ve víře, že si to zkrátka nezaslouží.

 

Obecně je tento syndrom definován následovně: „Sebesabotování je, když něco chceme, načež se začneme ujišťovat, ze je to nemožné dokázat. A začneme hledat důvody, proč to nemůžeme dokázat.“ Otázkou však zůstává, kde se v člověku tento způsob vnímání reality bere.

Pokud budeme pátrat historií jedince, s největší pravděpodobností bychom měli dojít až k rodičům. Jsou to totiž oni, kteří mají největší vliv na tom, kým se jedinec stane, čeho se bude či nebude bát, či jak moc si bude myslet, že si úspěch (peníze, slávu, atraktivní partnery...) zaslouží.

Lze k tomu užít následující příklad. Jedná se o cvičení, které dostávají studenti v hodinách psychologie koučování. Mají si přečíst následující odstavec, přičemž jedna polovina dostane variantu 1, druhá polovina obdrží variantu 2.

 

1) Maminka přišla se synem poprvé k zubaři. Cestou tam a pak i čekárně mu říká, ať ho poslouchá. Když řekne, že má otevřít pusu, tak ať otevře pusu. Pokud mu v ní začne vrtat, tak ať je v klidu a nevrtí se. Hlavně ať nebrečí. ‚Prostě vydrž, až to celé skončí,‘ vysvětlovala mu. ‚Já ti za to když tak něco koupím,‘ dodala. Hlavně ať neudělá ostudu, protože by se pak styděla jít k tomu zubaři znovu.

2) Maminka přišla se synem poprvé k zubaři. Vysvětluje mu, že zubař je jeho kamarád a že se mu postará o zuby. Díky němu je bude mít lepší a hezčí. Dlouho se totiž o zuby zajímal (studoval). ‚Možná tě to někdy i zabolí, ale to tak je a pan zubař to ví,‘ vysvětluje mu. Dodává, že to přejde. ‚Pokud se ho budeš chtít na něco zeptat – třeba proč to bolí – klidně můžeš. Pomoct ti je jeho práce,‘ pokračuje.

 

Následuje soubor úkolů, na které mají odpovědět.

- Popište osobu maminky (Kreativitě se meze nekladou, nicméně: je spíše internalistka X externalistka; jak moc je sociálně inteligentní apod.)

- Kolik maminka vydělává? (hrubého měsíčně)

- Jaký vztah bude mít syn k autoritám v budoucnu? (od 1 do 10, kde 1 znamená absolutně podřízený a 10 zcela rovnocenný)

- Jak moc bude syn schopen projevovat a obecně pracovat s emocemi v budoucnu (1 vůbec X 10 velmi dobře)?

- Jaký odhadujete hrubý měsíční plat pro syna v jeho cca 30ti letech?

 

Odpovědi studentů jsou všeříkající. Zatímco u druhého případu v průměru častěji přiřazují osobě mamky vyšší sociální inteligenci, či internalistické vnímání reality, u situace první je tomu naopak. O mnoho vyšší rozdíly se pak vyskytují u budoucího vztahu syna k autoritám. Zatímco chlapci z první situace věští velmi podřízený (submisivní) vztah k autoritám – hodnoty kolem 3, u chlapce z druhého příkladu je opět situace zcela opačná. Tomu přiřazují hodnoty kolem 8.

Nejvíce fascinující jsou pak odpovědi studentů ohledně jeho platu v budoucnosti. Rozdíly se totiž pohybují v průměru v rozmezí 4 000 až 7 000 Kč! Dolní hranici tvoří v průměru 28 000 Kč syn z první situace, přičemž horní (chlapec v druhé situaci) hodnota 34 000 Kč.

Je tedy zřejmé, že naše vnímání strachu z úspěchu, respektive nezasloužení si úspěchu, je silně budováno výchovou rodičů.

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.