
Jaká jsou úskalí pochvaly vztažené na osobnosti typu ‚Jsi šikovný‘, či ‚jsi krásná‘?
O víkendu jste na Facebooku mohli hlasovat ohledně toho, která pochvala se vám zdá pro dítě lepší: ‚Jsi šikovný/á‘, či ‚Dobrá práce‘? A jak hlasování skončilo?
Těsně v poměru 44 ku 56 procentům vyhrála pochvala ‚Dobrá práce‘. Což je poměrně milé zjištění, neboť pochvala vztažená na osobnost skýtá mnoho úskalí.
Pokud totiž budeme dítě za cokoliv chválit slovy vztaženými na osobnost – kupříkladu Jsi šikovný, jsi krásná, jsi talentovaný, máš to v genech apod., významně tím škodíme ve dvou rovinách. Jednak dítě začne vztahovat svůj talent, či krásu (potažmo jiné chválené aspekty) na něco, co je vrozené. A na čem už netřeba pracovat.
Pokud naopak pochválíme aktivitu – tedy ‚Dobrá práce‘, či ‚Ty ses teda musel snažit‘ – chválíme snahu/proces, a dítě tak začne své úspěchy vztahovat na tvrdou práci. Člověk je totiž tím, za co je odměňován.
Druhým úskalím je určitá míra neklinického narcismu. Pokud kupříkladu maminka neustále chválí svou dceru zpětnou vazbou vztaženou na osobnost v případě pozitivního feedbacku (Jsi šikovná), a v případě negativního porovnává s okolím (Jak to, že ty máš trojku, když Martina má jedničku?!), začne dcera významně porovnávat svou osobnost se sociálním okolím. Načež se dají předpokládat mírné narcistické sklony (neklinická formu narcismu).
S touto teorii pak nejvíce pracovala americká psycholožka Carol Dwecková. Na jednom ze svých výzkumů dokonce experimentovala s malými dětmi, které měly postavit hrad z lega. Jedné skupině však řekla, že se dostatečně nesnažily. Když obě skupiny dětí měly postavit hrad znovu, mnohem větší progres ve snaze a v konečném výsledku byl zaregistrován právě u skupiny, která si vyslechla negativní feedback vztažen na praces (‚Dostatečně jste se nesnažily‘).
ŠTÍTKY
AKTUÁLNĚ
Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.