×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

BÍDA JE NEJLEPŠÍM UČITELEM, NEMĚLA BY VŠAK BÝT POSLEDNÍM

Zažili jste špatnou zkušenost? Možná byste měli být rádi!

Na základě několika teorií a výsledků studií (Charlton & Winsler, 1998; Ryan, R., Frederick, C., Lepes, D., Rubio, N. & Sheldon, K., 1997; Pano & Marcola, 2012) bylo zjištěno, že za rozvojem vnitřní motivace nejen dětí v jakémkoliv sportovním odvětví stojí především touha soutěžit a existence pozitivních prožitků při vykonávání dané sportovní aktivity. Tyto studie však naráží na skutečnost, že jedny z nejsilnějších motivů pro člověka jsou ty negativní.

To lze vysvětlit na příkladu strachu. Ten je totiž považován za emoci, která lidstvu umožnila přežít a kdykoliv se v dávných dobách vyskytlo před člověkem nebezpečí (např. predátor) byl motivovaný utéct (tedy vykonávat pohybovou aktivitu) tím nejsilnějším motivem – potřebou přežít. Z praxe osobnostního rozvoje lze tuto teorii podpořit výrokem Jima Collinse (2001), který tvrdí, že: „největším nepřítelem toho, být nejlepší, je být dobrý.“ Naráží tím na fakt, že pokud jedinec zažívá velmi silné negativní emoce (ponížení, strach, stres apod.) teprve v tomto momentě má absolutní touhu dostat se na vrchol.

 

Celý koncept přechodu z negativní vnější motivace do pozitivní vnitřní lze ilustrovat na výsledcích studie Ryana et al. (1997). Lidé, kteří začali vykonávat pohybovou aktivitu z důvodu vnějších motivů (chtěli získávat pozitivní zpětnou vazbu vztaženou na jejich atraktivitu) po určitém čase začali vykazovat znaky výhradně vnitřní motivace (aktivita je začala bavit). Stalo se tak z důvodu, že pochvaly (vnější motivy) byly užity zpětnovazebně a spontánně. Je ale velice pravděpodobné, že tito lidé nejdříve museli slyšet nelichotivé poznámky vztažené k jejich tělu. Pokud by se tak nestalo, pravděpodobně by nikdy nezačali vykonávat pohybovou aktivitu kvůli vnějším motivům (pochvalám a obdivu). Tím se dostáváme na samotný začátek – tedy ke spouštěči jejich motivace – který spadá pod vnější negativní motivaci (urážení, ponižování apod.).

 

Graf: Teorie přechodu z negativní vnější motivace do motivace pozitivní vnitřní (hypotetický model)

Že zažití silné negativní emoce může mít velmi vysoký vliv na prohloubení vnitřní motivace, popisuje rovněž fotbalový útočník Romelu Lukaku (2018):

Neměli jsme dost peněz ani na to, abychom přežili jeden týden. Byli jsme zlomeni. Nebyli jsme chudí. Byli jsme zlomeni. Také jsem ji (mámu) několikrát viděl i brečet. A jednoho dne, když jsem ji takto zpozoroval, jsem jí řekl: ‚Mami, všechno se změní. Uvidíš. Budu hrát fotbal za Anderlecht, a to brzy! Všechno bude v pohodě. Uvidíš.‘ To mi bylo šest let.

 

Skutečnosti, že může mít negativní vnější motivace i pozitivní dopady na vnitřní motivaci, si byl vědom i fotbalový manažer Roy Keane. Jeho proslov se zhodnocením autora článku Michala Ježdíka byl zveřejněn v magazínu Coach (2017) následovně:

„Jednu z nejbizarnějších řečí k týmu, kterou jsem kdy zaznamenal, přednesl Roy Keane. Manažer Sunderlandu fotbalistům před utkáním řekl: ‚Poslouchejte, hoši. V podstatě jste nuly. Jděte na hřiště a zkuste si užít zápas. Velmi pravděpodobně prohrajete. Ale zkuste si užít být těmi nulami.‘ Pak prostě odešel. Zafungoval jeho proslov? A proč by nemohl?“ 

 

Teorii přechodu ze zažití negativní emoce do prohloubení vnitřní motivace lze ilustrovat i na příkladu tenistky Caroline Wozniacki. Na něm lze rovněž poukázat na velmi dobrou reakci tatínka, který prostřednictvím spontánní odměny (plyšový medvěd) prohloubil odhodlání a víru v progres u dcery. Právě pozitivní zpětná vazba je důležitou komponentou pro zvnitřnění motivace založené na zažití negativní emoce.

Caroline Wozniacki: „Hlavně si pamatuj na moment, kdy po jedné tvé kruté porážce táta cestou domů zastavil u motorestu a koupil ti velkého plyšového medvěda. „Tohle je cena pro největší bojovnici!“

Caroline, opatruj toho medvěda. Je symbolem podpory, která ti byla věnována. Je symbolem chvíle, po níž z tebe i ty největší soupeřky začaly mít strach. Ale donutí tě zůstat při zemi a uvědomit si, co je v životě nejdůležitější.“

 

Je však evidentní, že ne vždy má zažití negativní emoce podobné důsledky. Pravděpodobně se musí jednat o souhru určitých faktorů. Předpokládá se, že cíl v těchto případech by měl být velmi vzdálený. Pakliže by totiž již zmíněný proslov řekl manažer v souboji se slabším soupeřem, pravděpodobně by měl opačný efekt. Stejně tak v případě fotbalisty Lukaku byl cíl o hmotném zajištění rodiny velmi vzdálen. A právě tato skutečnost jej do proražení ve fotbale motivovala.

Dalším faktorem může být temperament jedince a celková jeho osobnost. Především pak úroveň self-efficacy (článek o tomto konstruktu zde). Zejména proto, že na frustraci bude jinak reagovat jedinec s vysokou mírou self-efficacy a jinak jedinec s nízkou mírou.

Důležitým aspektem toho, proč se povětšinou uvádí jako účinný pozitivní feedback (pochvala, finanční odměna) je jeho užití spontánně a zpětnovazebně. U právě probírané teorie je však důležité vědět, že do aktivity motivuje – tedy předchází dané činnosti. Jen stěží by šel považovat například výrok manažera Roye Keana za motivující, kdyby jej vyřkl po utkání – ať už prohraném, či vyhraném. V případě vítězství by ale mělo být z jeho strany nezbytné své svěřence adekvátně pochválit (veřejná pochvala, bonus…) a v případě prohry, pakliže se hráči snažili, ocenit bojovnost.

 

Závěrem k teorii přechodu z negativní vnější do pozitivní vnitřní je třeba říct jedno: Bída je nejlepším učitelem, ale nesmí být tím posledním.

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.