DOMÁCÍ ÚKOL PRO ČTENÁŘE BB

Přečtěte si následující dva články.

Článek 1. Náboženství a luxus používáme proto, abychom se schovali před necitelným světem beze smyslu

Když se na své životy podíváme z dálky, připadají nám bezvýznamné. A když je prozkoumáme zblízka, zjistíme, že jsme nešťastní a nenaplnění. Abychom se s tím dokázali srovnat, hledáme často útěchu v náboženství nebo v externích odměnách, jako jsou bohatství či sláva. Ačkoliv tento přístup zdánlivě dává smysl, může nás také dovést k tomu, že upustíme od svého kritického myšlení.

Organizovaná náboženství, jako je křesťanství či islám, nám poskytla pravidla, podle kterých bychom měli žít, a dala našim životům smysl. Nicméně realita naší ošemetné situace v rámci vesmíru ukázala, že principy náboženství se mýlí. Přesto mnoho lidí stále následuje náboženské ideologie, protože je pro ně pohodlnější myslet si, že život má smysl.

Mnoho říší a kultur vedlo své obyvatele k tomu, aby věřili, že jsou pány svého osudu – například římská říše na svém vrcholu nebo Čína před mongolskou invazí. Ačkoliv tato víra lidi uklidňovala, ukázalo se, že je lichá, a všechny tyto civilizace zanikly.

A pokud se neschováváme za náboženstvím nebo politickou ideologií, abychom se vyhnuli tomu, že náš život postrádá smysl, snažíme se získat externí odměny, jako jsou moc, sláva a bohatství. Ale tyto nás také nedokáží na dlouho uspokojit.

Není pochyb o tom, že žijeme v luxusní době, a lidé z minulosti by nevěřili, jaké vymoženosti máme k dispozici. Ale to, že máme víc peněz a vlastníme více věcí, nás evidentně nečiní šťastnějšími. Jak ukázala jedna studie, životní spokojenost příliš nekoreluje s bohatstvím. A není třeba příliš dlouho hledat příklady – stačí si vzít počty bohatých pacientů, kteří pravidelně navštěvují psychiatry. Takže, abychom našemu životu vtiskli smysl, snažíme se měnit naše okolí, ať už demonstrací našeho bohatství nebo honbou za pozicemi moci. Nicméně to vše nakonec selhává v udržení našeho štěstí. 

U druhého článku se snažte co nejlépe doplnit chybějící slova.

Článek 2. Práce, kterou berete jako hru, která sama o sobě přináší vnitřní ocenění a využívá různých dovedností, přestane být „prací“

Mnoho lidí je nespokojeno se svými denními rutinami a často za to mohou jejich zaměstnání. Co situaci činí ještě horší, je, že ve svém volném čase odpočívají od práce tím ______ způsobem. Práce však může být rozvinuta v něco, co přináší výzvy, soustředí naši pozornost a snižuje naši úzkost.

Vezměme si například _______ obyvatele jedné malé vesnice v italských Alpách, kteří nerozlišovali mezi svou denní prací a volným časem. Každý den vstávali v pět hodin ráno, podojili krávy, převáželi balíky slámy mnoho kilometrů, starali se o sady nebo vařili pro své rodiny. Ale když byli tázáni, zda by na svých životech něco změnili, kdyby byli _____, odpověděli, že by neměnili nic.

Mnoho lidí vypovídalo, že se ve stavu flow nachází častěji, když pracují, než ve svém volném ____ a také popisovali vyšší důvěru ve svou kreativitu a soustředěnost. Jedním ze způsobů, jak se do stavu flow dostat, je stanovit si vlastní vnitřní odměny (tzn. takové, které nejsou motivovány penězi nebo vnější mocí), jako je například překonání dosavadního _____ nebo naučení se o své práci vše, co je možné.

Takže, abyste se dostali do stavu____, měli byste vyhledávat nové výzvy v práci a snažit se naučit co nejvíce o každé klíčové činnosti, která udržuje vaši společnost v chodu, namísto toho, abyste si jen „odpíchávali“ příchod a odchod. 

A nyní si položte následující otázku: Který článek vás více bavil? (nikoliv s kterým více souhlasíte).

Jsem přesvědčený, že většina z vás se přiklonila pro druhý v pořadí.

Stejně jako většina mých studentů. Ta rovněž zvedne ruku pro ten druhý, přičemž si jsou vědomi i důvodu, proč se tak stalo. Tedy, že při práci s druhým našli smysl činnosti v doplňování. Někteří vyzdvihli i prostor pro kreativitu v odpovědích. Tedy dva důležité determinanty pro stav flow.