Kontroverzní. Takto nejlépe lze asi popsat následující ‚copingová‘ metoda, jež nám má pomoct pozitivně reagovat na stres. Metoda, při níž v podstatě nemusíme nic dělat.
Díky užití správného gesta ve správný moment můžeme působit mnohem sympatičtěji na svůj protějšek, a zároveň v sobě můžeme alespoň částečně vyvolat, v duchu anglického pořekadla Fake it till you make it, žádané emoční rozpoložení. Na přednášce prezentované na platformě TED.com sociální psycholožka Amy Cuddyová (2012, úvodní fotka) vysvětluje, jak i dvouminutová změna postavení člověka dokáže změnit hormonální hladinu, načež se změní emoční rozpoložení jedince (v důsledku změny hladiny hormonů testosteronu a kortizolu).
„Rozhodli jsme se, že do laboratoře přivedeme lidi a provedeme malý experiment. Na dvě minuty zaujali postoje, které signalizují velkou moc (High-Power poses) nebo malou moc (Low-Power poses). … Pak jsme jim dali příležitost si zahazardovat a hned potom jsme jim vzali další vzorek slin. Zjistili jsme následující: U tolerance rizika, což bylo hazardování, jsme zjistili, že když zaujímáte postoj vyjadřující vysokou míru moci, 86 % z vás bude hazardovat. Když zaujímáte postoj s nízkou mírou moci, pak je to jen 60 %.“
„Rozdíly ve výsledcích pak byly zaznamenány také u hladin hormonů: U lidí, kteří dvě minuty praktikovali „dominantní postavení“ (High-Power poses), zaregistrovali výzkumníci nárůst testosteronu o 20 %. U těch, jimž bylo řečeno, že jejich držení těla musí prezentovat „obranné postavení“ (Low-Power poses), byl zjištěn pokles tohoto hormonu o 10 %. U kortizolu, tedy stresového hormonu, byly výsledky opačné: U lidí s dominantním postavením byl zaregistrován pokles tohoto hormonu o 25 % a u participantů s defenzivním postavením nárůst o 15 % (Cuddyová, 2012).“
Smysl tohoto nacvičeného postoje lze hledat například v situacích, při nichž člověka čeká například stresující společenská interakce či sportovní událost (např. závod) a má možnost se takto na onu stresující situaci připravit.
V poslední době je však tento experiment řadou (sociálních) psychologů považován za ne příliš relevantní, neboť se studie účastnil nedostatečný počet participantů a na její výsledek mohl mít vliv také placebo efekt.
Máte-li stále pochybnosti o svých dovednostech zvládat stres, můžete se obrátit i na naše služby :-) .
ŠTÍTKY
AKTUÁLNĚ
Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.
