×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

JE ZKÁZONOSNÉ CHOVÁNÍ TYPICKÉ PRO LIDSTVO?

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo, kdybychom měli k dispozici všechno důležité k životu – tedy vodu, jídlo a střechu nad hlavou? Že to máme? Pak zpozorněte!

 

Právě tento ráj na zemi se v 60. a 70. letech rozhodl na laboratorních myších zkoumat etolog a behaviorální vědec John Calhoun. Tvrdil, že bezútěšné výsledky jeho experimentů prováděných na hlodavcích a zabývajících se přelidněním, mohou být ponurým modelem pro budoucnost lidské rasy.

 

Na počátku experimentu umístil Calhoun do zcela kontrolovaného prostředí čtyři páry myší. Ty měly dostatek prostoru, neomezený přísun potravy i vody a nemusely se obávat žádných predátorů či nemocí – veterináři poctivě kontrolovali jejich zdravotní stav a v případě potřeby je léčili. Myši si možností tohoto speciálního ráje užívaly a každých 55 dnů zdvojnásobily velikost populace. To trvalo až do 315. dne.

 

Mezi 315. a 600. dnem se začal růst populace snižovat a ustálil se na zhruba třetinovém tempu oproti prvním měsícům. Nakonec bylo v kolonii kolem 2 200 myší, přestože kapacita prostoru byla pro téměř 4000 myší. V tuto dobu se rovněž začalo měnit chování většiny myší. Dominantní samci začali být agresivní vůči svým mláďatům, která navíc odvrhávali od samic předčasně; přitom si však svá území i samice nebyli schopni dlouhodobě ochránit. Mezi ostatními samci se také začalo rozmáhat homosexuální chování.

 

Extrémně zajímavé chování myší Calhoun zaregistroval po uběhnutí 600 dnů. Tou dobou totiž kromě homosexuálního chování některých samečků registroval u tohoto pohlaví zušlechťování svých kožíšků, přičemž zcela ztratili potřebu se rozmnožovat. Výzkumníci tuto skupinu privilegovaných samců označili jako „krasavci“, a to díky pěstěnému zevnějšku. Za fascinující Calhoun považoval také chování některých jedinců, kteří pro extrémní plachost uspokojovali svou potřebu nasytit se až v momentě, kdy ostatní myši usnuly.

 

Podle autora celého experimentu hrozí, že velmi podobně může dopadnout i lidská civilizace. Ostatně některé známky chování z posledního odstavce registrujeme už nyní.

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.