PĚT ZÁKLADNÍCH ZNAKŮ, KTERÉ POTVRZUJÍ OBLASTI TALENTU

Následující text je převzat a modifikován z knihy Odemykání dětského potenciálu (Muhlfeit & Novotná, 2018) a popisuje oblasti, podle kterých jsme schopni u dětí rozpoznat případný talent z hlediska mentálního, nikoliv fyzického. Pokud bychom totiž rozpoznávali talent na základě fyzických aspektů (výška, koordinační schopnost, dynamika v nohou…) mohli bychom udělat negativní chybu z důvodu odlišného biologického dospívání dětí.

TOUHA

Dítě chce danou činnost dělat samo od sebe. Touží po ní. Nikdo mu nemusí říkat ‚Běž udělat to a to.‘ Na základě toho je nutné jeho potřeby respektovat. Některé dítě totiž naplňuje hra na klavír a jiné fotbal.

RYCHLÉ UČENÍ

Dítě se danou činnosti učí v průměru rychleji než vrstevníci. Je tak z toho důvodu, že jej zkrátka baví a na základě vyplavených hormonů jako jsou dopamin či endorfiny chce v činosti ve větším úsilí pokračovat. Vlivem pozitivního podmiňování chování (odměn) od rodičů a vyplaveného dodatečného dopaminu a oxytocinu se pak chce zlepšovat o to více. Je však třeba stále mít na paměti odlišné biologické dospívání a především se nevztahovat rychlost učení na dosažené výsledky.

INTUICE

Dítě se v rámci činnosti nebojí užívat kreativitu, intuici, či snad i mnohdy popřít zajetá pravidla. Tedy pouze slepě nenásleduje pokyny učitele, trenéra, či rodiče.

DOKONALOST

Dítě něco správně udělá, až je překvapené, jak se mu to povedlo. Svůj dosavadní počin tedy považuje ve vztahu ke svým možnostem za dokonalý.

USPOKOJENÍ

Bez ohledu na případné odměny a výsledek jako takový dítě pociťuje satisfakci z provedené činnosti. Znakem může být kupříkladu otázka ‚Kdy to půjdeme dělat znovu?‘. K uspokojení pak opět dochází na základě vyplavení několika hormonů, v tomto případě dopaminu. Ten je znám jednak jako odměňovací hormon, ale také jako hormon novosti. Proto by dítě mělo v rámci dané aktivity neustále objevovat nové prostředí, nové pohybové vzorce (kličky) apod.