×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

O SUBJEKTIVNĚ A OBJEKTIVNĚ VNÍMANÉM ÚSPĚCHU

Dítě potřebuje zažívat úspěch. Ten, včetně jeho úrovně, je mnohdy subjektivním a tak je na rodičích, co za úspěch považují. Obecně se doporučuje chválit snahu tak, aby si dítě vypěstovalo návyky mít otěže života ve svých rukou (tedy považovat za úspěch pokrok jako takový). Existují však aspekty degradující úspěch na čistě objektivně dané zákonitosti. Tedy že úspěch je v některých případech vnímán objektivně a jedinec s tím pramálo nadělá. Mezi ně můžeme zařadit zákonitosti biologicko-evoluční.

Biologicko-evoluční zákonitosti determinující vnímání úspěchu objketivně vysvětluje kupříkladu studie Weisse (1991). Ten na svém vlastním experimentu popisuje příběh dvanáctiletého fyzicky slabšího chlapce. Ve sportech, jako byly basketbal, baseball, či flag fotbal byl na okraji kolektivu, kterému se nevěnovalo příliš pozornosti. Po uvedení možnosti plavání do dvoutýdenního programu se však stal chlapec středem pozornosti celé skupiny, neboť byl excelentní plavec. Načež mu vzrostla úroveň sebehodnocení. Tento fenomén už není dle odborné veřejnosti tak zjevný u dívek. Je tak patrně z toho důvodu, že právě chlapci jsou cílově orientovanější než dívky (kladou větší důraz na výkon) a jisté znaky maskulinity se u nich patrně projevují už od nejútlejšího věku.

Pakliže ale zůstaneme u chlapecké populace, je zřejmé, že pro budování sebehodnocení dítěte je nutné, aby zažívalo úspěch. Za ten však vrstevníci mnohdy vnímají pouze úspěch v pohybové aktivitě. Snažme se tedy pro naše dítě najít takový sport, pro nějž má nejen dle našeho nejlepšího úsudku vlohy. Tak, aby se postupem času mohlo i pozitivně kultivovat jeho sebehodnocení.

Samozřejmě je důležité vědět, že ne všichni mají takové vlohy do pohybových aktivity, aby v ní dosahovali excelentní úrovně. Dá se však předpokládat, že jistou úroveň talentu do čehokoliv má každý jedinec do jisté míry danou. Snažme se tedy rozvíjet jeho silné stránky. Pokud kupříkladu nemá vohy do žádné pohybové aktivity, patrně bude mít možná hudební vlohy, či vynikající analytické myšlení. Je zřejmé, že dvanáctiletí chlapci nejspíše neocení excelentní schopnosti při práci na PC jako ve fotbale, nicméně s postupem času se tomu tak patrně stane. A jedinec se tak dříve nebo později veřejnosti, nyní již coby programátor, bude jevit jako hodnotný. Načež se bude kultivovat jeho sebehodnocení.

Je však stále třeba vědět, že sebehodnocení jedince by nemělo být vztaženo, respektive budováno, pouze ve vztahu k jedné aktivitě. To lze uvést na příkladu velmi talentovaného fotbalisty, jenž byl na základě svých výkonů i řádně respektován okolím. Byl oblíbený. V osmnácti letech však utrpěl těžké zranění a fotbal již vykonávat dále nemohl. Protože byl svým sociálním okolím definován zejména jako dobrý fotbalista, je zřejmé, že nyní jeho sebehodnocení mohlo utrpět rány. Protože jím už není. Z toho důvodu je třeba kultivovat tento koncept jáství na co nejvíce frontách.

 

Z výše popsaných řádků je rovněž evidentní, že je z pozice rodiče nutné rozvíjet především silné stránky, chcete-li talenty. Tedy pokud má chlapec vysokou úroveň explozivní síly v dolních končetinách, přičemž je i vysoký, bude vhodné jej přihlásit na basketbal. Nikoliv však nutné. Je totiž velmi pravděpodobné, že by mohl být vynikajícím hráčem basketbalu. Což se nedá říct o povolání spisovatele, neboť nosí pravidelně z českého jazyka špatné známky.

Především moderní koučové prosazují tendence zaměřování se na rozvoj silných stránek. Obecně vzato je tento přístup správný. Ale však pouze do té doby, dokud nám naše slabé stránky (slabiny) neomezují rozvoj těch silných. Či nemají jiné negativní dopady na náš život jako takový. To lze uvést na příkladu sociálních schopností. Mít tyto schopnosti alespoň na určité úrovni je pro člověka, coby společenského tvora, téměř nutností. Pokud je však má jedinec z různých důvodů na velmi špatné úrovni (nízká úroveň empatie, nízké sebevědomí, závidění ostatním…), je třeba říct, že zřeknutí se zdokonalování těchto schopností by nebylo nejmoudřejší.

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.