JAK NA MANAGEMENT FIRMY V HOSPODÁŘSKÉ KRIZI?

Je velmi pravděpodobné, že minimálně menší recese českou ekonomiku zasáhne. V tom lepším případě. Jaké však přinese důsledky, bude patrně záležet na tom, jak se k této situaci firmy postaví.

Člověk nemá pod kontrolu to, co se mu stane. Nese však zodpovědnost za to, jak na danou situaci zareaguje. A neplatí to jen pro sportovce na hřišti, či člověka jako takového, ale pro firmy jakékoliv velikosti.

V roce 2008 postihl globální ekonomiku kolaps. Ta vznikla splasknutím hypoteční bubliny v USA, načež jsme byli svědky domino efektu. Už teď ale nyní víme, které firmy tuto krizi přečkaly pouze s minimálními ztrátami, a pro které znamenala krize konec.

Jednou z takovou byla patrně jedna z největších světových bank Lehman brothers. Proč padla právě tato, přičemž jiné, byť za pomocí státu, nikoliv? Odpověď můžeme hledat v sumách zlatých padáků těsně po vypuknutí krize. Kupříkladu tehdejší nejvyšší představitel zmíněné banky Richard Fuld si „vyinkasoval“ zlatý padák v hodnotě 480 milionů dolarů. Níže postavení CEOs následovali. Je zřejmé, že tato hamižnost pár nejvýše postavených manažerů poslala banku do kolen.

Opačně ke krizi přistoupila firma RAND Corporation. Tato firma se v době ekonomické recese smířila s ušlými zisky. Fungovala však jako rodina. Nejvyšší představitelé firmy jednoduše nemohli vyhodit členy rodiny, či si dát zlatý padák a nechat na pospas zbytek společnosti. A tak vymysleli plán.

Každý, od nejřadovějšího pracovníka, až po ředitele společnosti, dostane průběhu času měsíční neplacené volno. Tím představitelé firmy vydali jasný signál – ‚Radši budeme trpět všichni společně a částečně, než aby někdo trpěl úplně.‘

Jednak tímto způsobem ušetřili na nákladech a pak to celou společnost to semklo. Všichni si utáhli opasek, a protože je člověk společenský tvor, všichni začali z důvodu vyplaveného hormonu oxytocinu cítit pocit sounáležitosti. Nikdo nebyl víc nebo míň. Všichni trpěli stejně. Společně bránili firmu před krizí. Dokud nepřešla.