Vědomá část našeho mozku zahrnuje vše, čeho jsme si právě teď vědomi. Či co si do budoucna dokážeme identifikovat (třeba stanovit cíle). Nevědomá část našeho já (také chápáno jako podvědomí) zahrnuje vše ostatní. Tedy:
- „automaty“ ovlivňující naše chování (způsob života)
- schopnosti a dovednosti, které jsme si osvojili (zautomatizovali)
- zkušenosti a zážitky
- vzpomínky
- přesvědčení (hodnoty a víru jako takovou)
- všechno, co si vědomá část našeho já nechce přiznat
Pokud si tedy vědomě nějakou část našeho já, kterou nemáme rádi, popřeme (vlastnost, (ne)schopnost reakce na určitý podnět, zlozvyk…), stále to ještě neznamená, že neexistuje. Opak je pravdou. Teprve nyní se stává aktivní, neboť jej už nemáme ani vědomě pod kontrolou. A s postupujícím časem roste, stejně jako se časem stávají naše mentální dovednosti čím dál hůř trénovatelné.
- Vědomě chceme být úspěšní. Podvědomí věří, že si úspěch nezasloužíme.
- Vědomě chceme vydělat co nejvíce peněz. Podvědomí je přesvědčeno, že peníze jsou zlo.
- Vědomě chceme zdravý vztah. Podvědomě se intimity štítíme.
V životě vždy dostaneme to, co chce naše podvědomí.
ŠTÍTKY
AKTUÁLNĚ
Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.
