
Věděli jste, že je mnohem snazší najít práci pro druhé, než tutéž pozici získat pro sebe? A víte, v čem to vězí?
Možná jste si během svého života všimli, že není až tak složité ostatním dohazovat práci. V případě, že my sami nějakou máme a nemusíme tak o ni usilovat. Zajímavé je, že je pravděpodobnější, že tuto pozici Váš známý opravdu získá, než kdybyste o tutéž pozici bojovali Vy sami v případě, že byste žádnou práci neměli.
Důvodu je patrně více. První z nich má sociálně-psychologickou podstatu. Pokud totiž na uvolněnou pozici budeme doporučovat známého, budeme fungovat jako velmi dobrý zdroj referencí a doporučení. Budeme se snažit vychválit našeho známého tak moc, že si potenciální zaměstnavatel těchto silných stránek opravdu všimne a bude jim věřit. A protože je člověk společenský tvor, už z evolučního hlediska byly reference mnohdy jediným vodítkem pro získání relevantních informací.
Pokud bychom ale chtěli takto vychválit sebe, na potenciálního zaměstnavatele to moc velký dojem neudělá, neboť s tím tak trochu počítá. A možná, v případě že to přeženeme, budeme navíc působit arogantně, což nám rovněž nepomůže.
A to v pouze za situace, že se vychválíme stejně tak, jako bychom doporučovali našeho známého. Což mnozí z nás nedokáží. Většina lidí má totiž tendenci se podceňovat. Za to může patrně syndrom sebesabotování. Tedy víra v to, že si jednoduše pro naši neschopnost onu práci ani nezasloužíme. Načež, při potenciálním pohovoru nevědomky uděláme vše proto, abychom tuto práci opravdu nedostali. Kupříkladu, že budeme zdůrazňovat naše slabiny a nedostatky, či že zbytečně znervózníme. Což má opět na svědomí naše podvědomí.
ŠTÍTKY
AKTUÁLNĚ
Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.