×
HOME O PROJEKTU SLUŽBY ČLÁNKY KONTAKT

O VZTAHU PRAVIDEL A OSOBNOSTI

Psal se rok 1967 a uznávaný psycholog Stanley Coopersmith se ve svém výzkumu rozhodl rozebrat koncept vysokého sebevědomí u dětí a mládeže. Respektive skutečnosti, jak k němu děti mohou přijít. Už od malička lze totiž na dětech zpozorovat rozdílné úrovně sebevědomí a jen stěží lze tvrdit, že ty sebevědomím obdařené k němu přišly cíleně svou vlastní cestou. 

Pravda je s největší pravděpodobností taková, že k němu přišly v podstatě jako slepý k houslím. Záleželo totiž především na přístupu jejich rodičů k výchově. Studie Coopersmithe ukázala, že rodiče, kteří byli na své ratolesti přísnější v oblasti nastavení pravidel a omezení, vychovali s větší pravděpodobností děti s vysokým sebevědomím a naopak ti rodiče, kteří svým prckům dávali pouze a jen svobodu a vůči pravidlům byli více méně lhostejní, vychovali potomky s nejnižším sebevědomím.

Je však nutné, aby pravidla dětem dávala smysl a ideálně, aby si je s rodiči spoluvytvořili. A ne jen s rodiči, ale kupříkladu ve školním prostředí s paní učitelkou či trenérem ve sportovním kroužku. Pakliže budou totiž spolutvůrci pravidel, nebudou mít problém je dodržovat.

 

Pravidla. Charakteristický prvek především pro sport. Kterýkoliv sport. Fascinující však je, že zatímco v jednom sportu jsou hráči schopni tyto pravidla dodržovat a respektovat, v jiném se je snaží za každou cenu obejít.

To lze poukázat na příkladu rugbistů a fotbalistů. Zatímco v prvně jemnovaném sportu je neresepktování výroku rozhočího potupou, tak ve fotbale je nerespektování pravidel na denním pořádku. Důsledky tohoto jendání jsou pak zjevné na přístupu k samotné hře. Neexistuje rugbista, který by v utkání simuloval ve prospěch svého týmu zranění. Tak moc pravidla respektují. Ve fotbale naopak neexistuje hráč, který by nesimuloval.

 

„Pravidla můžeš porušovat až v okamžiku, kdy je dokonale ovládáš.“

 

Rovněž je velmi důležité rozlišovat kázeň vrozenou a kázeň implantovanou někým jiným. Každý sportovec chápe, že kázeň v rámci hry tu je pouze proto, aby mu byla ku prospěchu. Aby hra byla zábavnější, smysluplnější a aby se případně rozpoznal vítěz a poražený. Velmi podobně lze chápat pravidla ve společnosti ve vztahu k osobnosti jako takové. Smysluplná pravidla (ideálně spoluvytvořená všemi) jsou potřebná a pro mentální rozvoj jedince nutná.

Implantovaná kázeň, která je ale bez výjimky vyžadovaná po všech (tedy neexistuje zde možnost „území“ těchto pravidel opustit), tu je bohužel pouze pro dobro těch, kteří ji vyžadují. To lze poukázat na příkladu některých zemí, jako jsou režimy v Severní Korei či v Íránu, stejně jako na celé řadě rodin. Je zřejmé, že taková pravidla lidem více berou než dávají a že byly vytvořeny pouze jednou stranou.

 

„Dávej si pravidla, nebo ti je dá někdo jiný a nebudou se ti líbit.“

FACEBOOK

AKTUÁLNĚ

Schopnost co nejlepšího uvědomění si, že jsme smrtelní, zvyšuje u člověka úroveň sebevědomí, schopnosti starat se o blízké, či možná paradoxně… snižuje obavy ze smrti.